Proč kouzelníci používají hůlky?
Jak se zdá, užívají kouzelníci hůlky odjakživa. Tyto proutky slouží ke koncentraci čarovné síly.
Někteří antropologové zastávají názor, že jeskynní malby doby kamenné, znázorňující postavy s proutky v rukou, mají představovat náčelníky klanů s hůlkami symbolizujícími jejich moc. Je to jen domněnka, přesvědčivé důkazy se však datují přinejmenším do dob starověkého Egypta, kde hieroglyfy zobrazují kněze držící malé hůlky. V řecké mytologii nosil posel olympských bohů Hermes zvláštní hůlku, zvanou saduceus. Je to okřídlená hůl, kolem níž jsou ovinutí dva hadi, a je znakem moudrosti a léčivých schopností. Lékaři ji před staletími přijali za svůj symbol a užívají ji dodnes.
V minulosti si někteří kouzelníci oblíbili hůlky vyrobené z bezového dřeva, jemuž se přisuzuje obzvlášť účinná magická síla. Vyznavači černé magie používali cypřišové dřevo, které bylo spojováno se smrtí. I to, že Voldemortova hůlka je z tisového dřeva, má svoji logiku. Tis má nadpřirozenou moc. V dávné době byl v Británii jedním z mála stále zelených stromů, a stal se proto symbolem smrti i znovuzrození – tedy oné nesmrtelnosti, po níž Voldemort tak zoufale touží.
Relikvie smrti
„Žili byli jednou tři bratři, kteří za soumraku cestovali po jedné silnici plné zákrutů -“
Jednou přišli bratři k řece, která však byla příliš hluboká, aby se dala přebrodit a také moc dravá k tomu, aby se dala přeplavat. Ať tak či tak, bratři ovládali magické umění a tak zamávali jednoduše svými hůlkami a vykouzlili přes zrádnou vodu most. Byli asi v půlce cesty, když jim zablokovala cestu postava s kápí. V tom na ně smrt promluvila. Zlobila se, že byla ochuzena o tři nové oběti, poutníci se většinou snažili řeku přeplavat. Ale mazaná Smrt se nevzdávala. Začala blahopřát bratrům za to, že se jim kouzlo tak povedlo a prohlásila, že když se jí tak chytře vyhnuli, dá každému nějakou odměnu.
A tak nejstarší bratr, který měl bojovnou povahu, žádal o hůlku, která by byla nejsilnější na světě: hůlka musí vždy majiteli vyhrát souboj, vždyť je to hůlka hodná kouzelníka, který vyhrál nad Smrtí!
A tak Smrt přešla ke břehu řeky, vytvarovala hůlku z větve, která tam předtím visela a dala ji nejstaršímu bratrovi.
Pak přišel na řadu druhý muž a protože byl domýšlivý, rozhodl se, že by chtěl nad Smrtí vyhrát ještě jednou a proto požádal o něco, co by odvrátilo smrt.
A tak Smrt zvedla z hluboké řeky kámen, který dala druhému bratru a řekla mu, že kámen má nyní sílu, aby vrátil život nějakému mrtvému.
A potom se Smrt zeptala, co by si přál nejmladší z bratrů.
Nejmladší z bratrů byl nejskromnější a také nejmoudřejší a Smrti nevěřil. A tak požádal o něco, co by mu umožnilo procházet životem a s čím by se mohl stát před Smrtí neviditelným.
A tak mu Smrt, ač velmi nerada, předala neviditelný plášť.“
----
„Nejmoocnější hůlka, známá jako Smrtící hůlka nebo také Osudová hůlka, byla spojována během staletí s různými jmény; obvykle jej držel nějaký temný kouzelník, který se jí vychloubal. A tak se pár kouzelníků začalo honosit, že jejich hůlky jsou silnější, než hůlky těch ostatních. Někteří kouzelníci zastávají ten názor, že hůlka je jen tak silná, jako její majitel.“
Nejmocnější hůlka tedy přecházela na nového majitele jedině přemožením původního majitele. Tak se dostala až k profesoru Brumbálovi.
Hůlka je bezesporu nejdůležitějším nástrojem každého kouzelníka. V Harryho světě se hůlky vyrábějí kombinací tělesných částí kouzelných tvorů, např. žíní jednorožce, ocasních per fénixe… a vrbového, mahagonového, tisového, dubového, bukového, javorového či ebenového dřeva. Každá hůlka nejen odpovídá jedinečnému charakteru svého majitele, ale sama si vlastně kouzelníka vybírá.