Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trest smrti

11. 4. 2008

Trest smrti


Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) odsouzeného člověka za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).

Vzhledem ke své definitivnosti (nemožnosti jakékoli nápravy po jeho vykonání) se jedná o trest velmi kontroverzní. Jeho zastánci uvádějí, že se jedná o jediný spravedlivý trest za vraždu a jiné závažné zločiny, znemožňuje recidivu a má významné odstrašující (preventivní) účinky. Odpůrci upozorňují kromě morálních argumentů souvisejících s právem každého na život především na nebezpečí justičního omylu, který je v tomto případě nenapravitelný, a poukazují na to, že zas tak odstrašující není a navíc poprava bývá dražší než doživotní vězení. V posledních desetiletích byl trest smrti zrušen ve většině evropských a jihoamerických států, mezi zeměmi, které ho i nadále praktikují, jsou mj. Spojené státy americké a Čína.


Dějiny trestu smrti ve světě

Trest smrti byl nejvyšším trestem po tisíciletí. Na počátku byla osobní msta, při které bylo zabití pachatele činem odplaty a zárukou udržení pořádku. S postupným upevňováním státní moci byla osobní msta postupně omezována. Trest začala vykonávat státní autorita jako následek porušení zákona s cílem exemplárně potrestat pachatele a definitivně ho vyřadit ze společnosti.

Ačkoliv trest smrti byl poprvé krátkodobě zrušen už v 1. století př. n. l. v antickém Římě a v 8. století v Číně, ve větším měřítku se myšlenka zakázat trest smrti začala prosazovat až koncem 18. století. Přispěli k tomu filozof Voltaire, právní reformátor Jeremy Bentham a zejména právník Cesare Beccaria, který v roce 1746 publikoval na svou dobu převratné dílo Dei Delitti e Delle Pene (O zločinech a trestech).

Prvním státem, který zrušil trest smrti, se stalo Toskánsko v roce 1786 za panování pozdějšího habsburského císaře Leopolda II.. V habsburské monarchii byl trest smrti krátkodobě de facto zrušen za panování Josefa II.. Další ohlasy se objevily až o 50 let později na americkém kontinentu, roku 1846 zrušil trest smrti americký stát Michigan, roku 1853 Venezuela, v Evropě roku 1867 Portugalsko.


Dějiny trestu smrti v českých zemích

V Československu bylo po roce 1918 převzato trestní právo z Rakouska-Uherska, kde byl trest smrti zachován a uplatňován za poměrně malý počet trestných činů. Po roce 1920 (Zatímní návrh obecné části trestního zákona) bylo trest smrti možné uložit pouze při stanném právu nebo u doživotně odsouzeného, který opětovně spáchal trestný čin, pro nějž byl odsouzen. V letech 1918 až 1933 bylo popraveno devět lidí. Po roce 1934 (vydání zákona č. 91/1934 Sb.) byl trest smrti zachován, využívaly se ale spíše jiné tresty: těžší tresty žaláře a doživotí.

Během let 1939 až 1945 byl trest smrti často využíván (jen na pankrácké gilotině přes 1000 popravených). Během let 1946 až 1949 byl trest smrti udělován hojně, především podle tzv. retribučních dekretů.

Ve 40. a 50. letech zneužila komunistická diktatura trestu smrti k celé řadě justičních vražd.

V poválečných letech se používaly různé metody popravy, od roku 1949 bylo provedení popravy omezeno jen na oběšení (při výjimečném stavu zastřelení). Trest smrti podle zákona nemohl být uložen těhotné ženě a člověku, kterému v době spáchání zločinu nebylo 18 let. Trest smrti byl ukládán v případě, že již nebyla naděje, že by uvěznění do 15 let přineslo nápravu. Trest smrti byl také ukládán v případě, že bylo potřeba ochránit společnost. Poprava mohla proběhnout jen po prošetření případu Nejvyšším soudem ČSSR, po jeho schválení rozsudku a po zamítnutí všech žádostí o milost. U popravy musel být přítomen předseda trestního senátu, prokurátor, ředitel věznice a lékař.

V roce 1978 podepsalo 350 lidí petici (jež byla součástí Charty 77) žádající zrušení trestu smrti s názvem Trest smrti je jedna z nejtemnějších skvrn na tváři našeho věku. Petice byla zaslána Federálnímu shromáždění a byla podepsána mnohými známými osobnostmi (např. Václav Havel, Karel Kyncl, Jaroslav Seifert a další).

Po roce 1990 (zákon č. 175/1990 Sb.) byl trest smrti zrušen. V roce 1991 byl také výslovně zakázán ústavně, v čl. 6 Listiny základních práv a svobod. Poslední poprava na území Česka byla vykonána 2. února 1989 a na území Slovenska 8. června 1989. Za dobu trvání Československa (bez období německé okupace) bylo k trestu smrti odsouzeno 1217 lidí (z toho 61 % za retribuční trestné činy, 21 % za politické trestné činy a 18 % za kriminální trestné činy). Kromě ústavněprávního zákazu se Česká republika zavázala k nepoužívání trestu smrti ratifikací Protokolu č. 6 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy v roce 1992.

Současný stav

Někteří sociologové poukazují na souvislost mezi pojetím obecného významu trestu a aplikací trestu smrti. Zatímco evropská tradice vnímá trest jako výchovný prostředek směřující k napravení odsouzeného, americké pojetí práva dává trestu význam odplaty. Z tohoto důvodu je v USA v současnosti velmi nepravděpodobné zrušení tohoto druhu trestu.

Podle statistik mezinárodní organizace Amnesty International je v roce 2006 88 zemí, které nemají trest smrti ve svých trestních řádech a popravy nevykonávají, 11 zemí, které mají trest smrti jen ve výjimečných stavech, 29 zemí, které trest smrti v trestním řádu mají, ale za posledních 10 let neprovedly žádnou popravu, a 69 zemí, které trest smrti využívají. Velká část států, jejichž trestní řád obsahuje trest smrti, uděluje tento trest pouze za vraždy. Podle AI bylo v roce 2005 ve 22 zemích popraveno 2148 lidí, z toho naprostou většinu provedli popravčí v Číně, Íránu, Saúdské Arábii a Spojených státech. Jedná se o pětinu poprav méně než v roce 2004 (nicméně ne všechny statistiky států jsou kompletní, v Číně je pravděpodobně popraveno mnohem více lidí). V mnohých zemích bývá trest smrti zneužíván totalitní mocí (např. Čína). V roce 2005 trest smrti ze svého právního systému vyškrtly dvě země Mexiko a Libérie, v roce 2006 Filipíny.

V USA bylo používání trestu smrti obnoveno v roce 1976, od té doby bylo vykonáno už více než 1000 rozsudků smrti (tisícím popraveným byl 2. prosince 2005 Kenneth Lee Boyd). Výrazně nejvíce trestů smrti je vykonáváno ve státě Texas. 23. srpna 2007 v něm byl popraven 400. člověk.

Podle posledního průzkumu CVVM (z října 2005) se 57 % občanů ČR vyslovilo pro existenci trestu smrti, proti je 30 % a 13 % neví


Způsoby popravy


- garota
- smrtící injekce
- plynová komora
- elektrické křeslo
- oběšení
- zastřelení popravčí četou
- setnutí hlavy - gilotina

Další způsoby popravy jsou spíše historicé způsoby, které jsou ale stále v některých zemích uplatňovány: ukřižování, ukamenování, zazdění, rozpárání břicha, volným pádem k zemi, smrtící půst, pohřbení zaživa, stažení z kůže, rozřezání, rozčtvrcení a roztrhání, rozdrásání, rozdrcení, upálení, otrávení, estrapáda, ubití, zardoušení, utopení a další.